Neberte to příliš vážně. I když trocha té pravdy tam je


Metoda první: ŽaVeS (Žádné Velké *raní)
Metodu lze aplikovat na programování problémů, jejichž řešení se provádí jen několikrát. Její použití uvedu na velice reálném příkladě

Pracujete v letectvu armády Spojených států jako programátor(ka). Jednoho dne se přijde šokující zpráva, na Zemi se řítí planetka, a její dopad by vyhubil veškerý život. Jste pověřen(a) provést výpočet, který určí místo, na planetce, kam zasáhnout jadernou hlavicí, aby byla zničena (kolikrát jsme viděli řešit tento problém v katastrofických filmech.

Na řešení problému máte přesně dvě hodiny. Hned po chvíli od zadání vás napadne algoritmus, který by byl naprogramovaný za pár minut, ale s brutální složitostí, program by počítal místo dopadu necelé dvě hodiny. Začnete tedy provádět optimalizace, na konec se doba výpočtu zkrátí na pět minut, ale vy jste proplýtval(a) celé dvě hodiny na řešení problému.

Proto je optimální řešení naprogramovat to za těch pár minut, a pak se jít někam odfrknout, nebo opít pod obraz, co když je to naposled

Metoda druhá: UŽaS (Už Žádné *raní)
Metoda se nejlépe uplatní pokud máte napsaný kód, který vykazuje chyby při provádění, a už vás nebaví debugovat. Metoda vyžaduje velké odhodlání k radikálnímu kroku – smazat existující kód, a začít znovu.

Uvedu příklad správného použití: Máte naprogramovaný kód, jehož debugování by zabralo hodinu. Přitom kompletní přepsání by trvalo tři čtvrtě hodiny. Jediný problém je, správně odhadnout onu potřebnou dobu.