Aby nedošlo k nedorozumění, respektuji Linux, respektuji i lidi, kteří ho znají a umějí. Na druhou stranu se mi velmi líbí toto střízlivé zhodnocení jeho použitelnosti v reálném světě. Článek vyšel před dvěma roky na Živě a já se s ním celkem beze zbytku ztotožňuji.

Ještě jednou opakuji, respektuji Linux i jeho uživatele. Jen bych prosil i ostatní o pokud možno střízlivý a od emocí oproštěný pohled.


Sedm kotev, které táhnou Linux ke dnu
Linux je rychlý, efektivní a bezchybně pracující operační systém. Je odolný vůči nákazám, útokům hackerů a další havěti. Bohužel, tento výrok platí pouze v laboratorních podmínkách.

Tržní podíl Linuxu se v globálním měřítku pohybuje okolo jednoho procenta. Poměrně nelichotivou zprávu podává i český Rankings.cz. Ten při analýze bere v potaz data ze služby NetMonitor, počítá tedy skoro všechny surfaře na českém internetu. V NetMonitoru je Živě.cz a další tematické weby, ale i všeobecný iDnes.cz, Novinky.cz nebo třeba Aktuálně.cz. Suma sumárum, Rankings.cz zná průměrného (rozuměj typického) českého surfaře, jeho prohlížeč, rozlišení monitoru nebo třeba právě operační systém.

Podle Rankings.cz má u nás Linux a jeho distribuce tržní podíl 0,69 procenta. V prvním lednovém týdnu roku 2007 to přitom bylo 0,42 procenta, během čtyř dlouhých let u nás tedy Linux poskočil o čtvrt procenta. S takovým „růstem“ by pak překročil magické procento až někdy v roce 2014 a o nějakém reprezentativnějším tržním podílu si můžeme jen nechat zdát.

Podíl Linuxu a jeho distribucí podle služby StatCounter

Samozřejmě můžete namítnout, že Rankings.cz nebo třeba globální StatCounter měří pouze část počítačů a ke všemu jen ty, které jsou připojeny k internetu, jistě mi ale dáte za pravdu, že se jedná o dostatečně reprezentativní výsledky a není důvod předpokládat, že na těch ostatních počítačích snad budou platit jiné zákonitosti – technické, ekonomické, kulturní a sociální.

Samozřejmě se nabízí otázka, proč Linux tak trochu zamrzl v čase. Podle grafu níže sice roste na Živě.cz, naši čtenáři jsou ale lidé, kteří se aktivně zajímají o nové technologie a z principu tedy mnohem snáze přijímají nové výzvy. Bohužel, naši čtenáři nejsou typickými uživateli počítače a právě tito typičtí uživatelé tvoří tržní podíly, je jich totiž miliarda. Operační systémy Windows a Mac OS X cílí na masového uživatele, který si za operační systém zaplatil a chce po něm tedy především to, aby mu sloužil. Stejnou chvályhodnou strategii si před lety vybralo i několik firem, které se rozhodly z Linuxu udělat skutečně systém pro každého. Systém pro komunitu několika milionů vědců, profesionálů, „geeků“ a studentů totiž své magické procento z principu nikdy nepřeskočí.


Podíl Linuxu a jeho distribucí na Živě.cz

Linux je jiný a jiná je i jeho desktopová podoba. To je v nejlepším pořádku, jinakost totiž může být konkurenční výhodou. Bohužel, Linux je i v mnoha ohledech nedodělaný. Bezchybně sice pracuje třeba na superpočítači, serveru nebo v nitru mobilního systému Android, telefon je ovšem natolik úzkoprofilové zařízení, že bych mohl s jistotou použít stejné srovnání pro nejrůznější satelitní navigace, inteligentní pračky nebo váš Wi-Fi router. Nejednoho fanouška Linuxu by se ale jistě dotklo, kdybych namísto předchozího napsal, že je Linux skvělý, protože si výborně poradí s pračkou nebo bankomatem.

Proč se nejen u nás Linux potuluje okolo jednoho procenta tržního podílu a v podstatě není schopen prorazit? Vybral jsem několik zdánlivě vedlejších „kotev“, které v důsledku táhnou Linux ke dnu. Jistě najdete i jiné špeky a já vás zvu do diskuze pod článkem, kde se těším na vaše názory.

Kotva č. 1: Operační systém musí být „blbuvzdorný“
Operační systém Linux je skvělý a stabilní, musí ale vše fungovat. To je ovšem v mnoha případech jen zbožné přání. Autoři nejednoho programu předpokládají, že pokud už nastane nějaký problém, uživatel prostě upraví konfigurační soubor a vše se opět rozjede. To jsou ovšem návyky z minulého století. Dnešní moderní systém musí z principu předpokládat, že před ním nesedí student technické školy, ale právník nebo třeba doktor, který výborně rozumí svému oboru a od počítače, za který zaplatil, očekává, že bude intuitivně fungovat. Stejně jako dnes neopravíme počítačem řízený moderní automobil, nemělo by se od každého očekávat, že si prostě upraví nějaký ten konfigurační soubor v linuxové distribuci.

Kotva č. 2: Hurá, nové barvičky
Ubuntu je dnes považované za výkladní skříň masové linuxové distribuce pro každého. I to ale skrývá poměrně velké množství docela fatálních nástrah. Zatímco se dnes tedy zcela mylně řeší, jaké bude mít nové Ubuntu tapetu či design ovládacích prvků, už asi nikoho nezajímá, že distribuce po prvním startu uživateli klidně nabídne instalaci ovladačů grafické karty, díky kterým se zhroutí celý systém. Zkušený uživatel si s tím poradí, v roce 2010 ovšem nemůžete očekávat, že člověk, který stráví 8,5 hodiny v práci, bude po večerech procházet webová fóra a hledat lék. Jinými slovy, linuxovým distribucím stále chybí profesionální (a drahé) testování, taková chyba by se totiž ve finální verzi Windows, nebo Mac OS X stát prostě nemohla.

Linux může vypadat na první pohled velmi atraktivně,
nicméně pod povrchem stále čekají ty stejné nástrahy

Kotva č. 3: Programátoři tvoří Linux pro sebe
V mnoha případech to sice už není pravidlo, přesto mám docela často pocit, že programátoři píšou Linux a jeho distribuce především sami pro sebe a nevnímají potřeby druhých. Dospělý operační systém musí vyhovovat všem, musí okamžitě reagovat na aktuální potřeby doby a musí být zároveň ve všech ohledech sexy.

Typickou ukázkou škaredého programu je třeba nastavení monitoru
Tento dialog očividně nenavrhl designér, ale bohužel právě programátor

Kotva č. 4: Zvládnu Linux, jsem skutečný geek
Růžové nadšení je k ničemu. Linuxová komunita se nemůže opájet svou dokonalostí a vyzdvihovat své schopnosti administrace Linuxu nad druhé. S takovou totiž sice skutečně získá určitý respekt, na druhou stranu se nerozšíří ani o jednu novou duši či přeběhlíka z Windows. Běžný uživatel nechce svůj počítač spravovat a ukájet se tím, že rozlouskl další nový konfigurační skript. Běžný uživatel chce svůj počítač prostě používat, pořídil si ho totiž nikoliv kvůli systému samotnému, ale kvůli aplikacím, které nad ním běží.

V roce 2010 se od uživatelů počítače neočekává,
že budou mít stejné záliby jako Dr. Sheldon Lee Cooper, MS, Ph.D.

Kotva č. 5: Bezpečnost v uvozovkách
Linux má velmi přísnou politiku uživatelských práv. Běžný uživatel tedy skoro nemá šanci systému ublížit. To je jedna z hlavních deviz systému – bez „roota“ (administrátorský účet) si prostě neškrtnete. Ano, bez roota skutečně skoro nic neuděláte včetně instalace nových aplikací, a tak se do něj jednoduše budete muset často přepínat. Nezkušený uživatel pak dokáže jednoduchým vyplněním hesla pohřbít systém po prvním restartu. Z tohoto úhlu pohledu je tedy bezpečnost Linuxu a jeho práv na domácím počítači poměrně relativní.

Podobných dialogů pro root oprávnění vyplní i začátečník desítky,
příště u toho tedy nemusí přemýšlet a napáchá stejné škody jako plnohodnotný root

Kotva č. 6: OEM
Pokud sečtete všechny rizika Linuxu, nemůžete se divit, proč od něj dala ruce pryč celá řada výrobců počítačů s předinstalovaným systémem. Jsou to totiž právě jejich prodávané počítače a notebooky, které mají sílu zahoupat statistikami, neboť počet těch, kteří dnes kupují samostatné „krabicové“ verze operačních systémů dramaticky ubývá. Z počítače se už dávno stalo spotřební zboží a lidé chtějí funkční systém okamžitě po rozbalení počítače. Bez OEM podpory nemá Linux na desktopu valnou šanci. Microsoft zde zatím vítězí; výrobcům může nabídnout zajímavé smlouvy a další benefity.

Kotva č. 7: Software a hardware
Programů je pro Linux skutečně mnoho, jejich kvalita a ergonomie je ovšem kolísavá a v mnoha případech skutečně katastrofální. Trochu mi to připomíná raný Android Market, který zpočátku obsahoval také velmi slabé programy těch, kteří si to chtěli „prostě jen vyzkoušet“. V té nejširší open source komunitě takto ovšem „zkouší“ skoro každý, k těm nejlepším desktopovým a relativně bezchybným programům tak nakonec patří snad jen webové prohlížeče.

Linux a open source dal světu množství velmi kvalitních programů,
jednoduchá střižna Pitivi nebo správce fotografií Shotwell k nim ale nepatří,
svou funkční výbavou totiž připomínají spíše programy z konce 90. let minulého století

To se týká i hardwaru. Pokud si koupíte notebook s předinstalovaným systémem, máte jistotu, že vše bude fungovat od přepínání integrované grafiky na dedikovanou až po tu poslední kontrolní diodu a funkční klávesu. To je v případě Linuxu naprostá iluze, a i když si nakonec svého „tučňáka“ vyladíte k dokonalosti, zabere to v lepším případě dny a týdny. Pro geeky je to výzva a jistě i zábava, proč by se měl ale zbývat studiem nejrůznějších komunitních anglických fór náš právník nebo lékař, který se chce doma věnovat rodině a počítač je pro něj služebník, nikoliv otrokář.

Většina těchto kotev jsou spíše drobnosti a vy byste mohli najít hromadu těch skutečně velkých a dokonale „provařených“. Jsou to ale tito drobní šotkové, kteří nakonec způsobí pachuť, nejistotu a brzký návrat začátečníka do bezpečných vod okenního, nebo jablečného světa.