Novinka:Merkur 3D CNC – Dodělej Doma
(Kategorie: DIY)
Napsal Majk
09.12.2015 00:00

Do firmy jsme zakoupili frézku od firmy Merkur. Zdála se nám celkem robustní, že vydrží. V praxi jsem však zjistil že bude nutno vyřešit některé nedodělky a problémy se softwarem. Uvádím zde některé jednoduché hardwarové úpravy, zprovoznění a práci s vrtačkou a CNC programy pod Linuxem.



Důvod koupení frézky byl, že vyrábíme různé elektronické komponenty, které musí být jako výrobek v přístrojové krabičce. A do krabičky musíme vrtat/řezat otvory ručně, nebo si je necháváme vyřezat u externí firmy. A to je neuvěřitelně drahé. Rovněž se výrobky často mění, přicházejí nové výrobky s novými požadavky na krabičky.

Frézka došla v pořádku, co se musí pochválit to je balení. Byla přichycena k malé paletce a obložena/vyložena tlumícím materiálem. Po vybalení ovšem malé překvapení. Místo řídící jednotky z obrázku jsme vytáhli nevzhlednou pikslu, ke které byly připojeny na svorkovnici tenké drátky vedoucí k motorkům a koncovým spínačům.



No, hezké to není, ale designem se stejně u frézky při výrobě nechlubí. Další věc byla napájení. K řídící jednotce jsou potřeba dva zdroje 24V/5A a 12V/1A. Proboha proč? Hledám nějaký návod, ale našel jsem akorát, že nejdříve se musí zapnout zdroje do řídící jednotky a teprve poté do sítě. Což mi moc neprozradí, kde je + a kde -, protože 12 V zdroj je klasický univerzální spínaný zdroj/adaptér, s možností nejrůznějších koncovek a s možností záměny +/-. Takže odhaduju, že + bude asi prostřední kolík a ujišťuju se měřením.
Dalším zklamání byla samotná vrtačka. Otáčky je možno nastavit pouze ručně a to v rozmezí 4000 až 20000 RPM. A sklíčidlo není klešťové, ale to blbé utahovací na jeden průměr. To se časem vyšlochtá. Měl jsem to na staré vrtačce do DPS a bylo to na … k ničemu. Umožňuje upnout jenom určité průměry. No u frézky to nebude tak vadit jako u vrtačky, kde jsou různé průměry vrtáků, frézky většinou mívají jednotné průměry, ale časem asi půjde celé vřeteno vyměnit – uvidíme jak to bude používané. Dále je samotná vrtačka tak blízko spodní hraně, že nejde frézovat hlubší otvory ve větších krabičkách. Konec ramene může narážet šroubem. Tak tedy posunuju vrtačku o trochu dolů. Tím se sice zmenší výška v ose Z - problém s použitím dodaného svěráku, ale aspoň půjde už většina krabiček frézovat bez nutnosti otáčení. Na obrázku je již vrtačka posunutá.



A co to tam mají za tlačítko? To vypadá na tom drátku jak odpalovač bomby nebo co. Je to bezpečnostní tlačítko. No už se vidím až to bude vrtat něco co nemá, jak šátrám po stole hledám tlačítko a zatím mi to do ruky frézuje díru. Pěkně děkuji. Takhle si představuju bezpečnostní tlačítko! (na obrázku je ve srovnání se starým tlačítkem).



Takže frézka je zapojena a jdeme to připojit k počítači. Mým hlavním operačním systémem je Linux (v této době Mageia 4), ale ani nepředpokládám že se mi tam podaří rozjet ovládací program pro frézku. Začnu tedy studovat přiložené CD. Zde přichází další šok – program funguje jen pod Windows 2000 nebo Windows XP, ale pouze 32 bitů. Hledám po firmě volný počítač s tak starým operačním systémem. Jeden by byl, ale ten se používá jako řídící jednotka osazovací mašiny. Ten vzít nemůžu, jiný zase používají na výrobě. Ten taky nepůjde. No tak snad bude někde CD s instalací. Ale ani to není. Ale možná, že výrobce softwaru uvolnil novou verzi, která by mohla jít na nových počítačích. Hledám a zjišťuju, že ano Vista a 7 jsou podporovány, ovšem pouze 32 bitová verze. Zase smolík. A ještě jsem si všiml, že dodávaný program je vlastně demo verze, omezená na 1000 řádek G-kódu. Tím opravdu vyfrézuju jenom pár otvorů do krabiček.
Skrze Windows cesta nevede, tak zkouším najít programy pod Linuxem. A hle - je tu LinuxCNC, který je neomezený, je mu jedno na jakém běží PC, musí být jen dostatečně rychlé, je zadarmo. Ale – LinuxCNC je vlastně upravená distribuce Debian Linuxu, ISO obraz. Takže na zprovoznění z mého PC můžu zapomenout, protože nechci další oddíl nebo hdd. Ale máme nějaká starší PC s Intel Atomem 1,8 GHz.
Stažení LinuxCNC a instalace je bez problémů. Nyní jde o to nakonfigurovat frézku. Naštěstí má LinuxCNC obrovskou komunitu a tak se mi daří alespoň částečně rozběhat frézku v tomto nastavovacím programu. Nicméně narážím na problém a tím je absolutně žádná dokumentace k hardwaru frézky. Kolik pulsů je potřeba na otočení krokového motorku? Jaké je stoupání posunu? Je tam nějaký převod? Volám tedy do Merkuru pro informace a nedovolám se. Stejně nepředpokládám že by mi něco podstatného řekli, protože se před koupí volali kolegové, a dověděli se tak kulové. No to nás mohlo už varovat. Takže nakonec volám výrobci motorků, kde mě navedou na www stránku (taky by to moli mít přehledněji udělané) a tam nalézám to co hledám, úhel otočení motorku na jeden krok - 1,8°. Takže z toho už snadno spočítám počet kroků na 360°. Ovšem stále mi chybí spousta informací o rychlostech spínací elektroniky, maximální rychlosti posuvu apod. V manuálu k LinuxCNC jsem se dočetl, že to lze zjistit experimentálně. Zadá se tam hodnota a pak se posunuje vlevo/vpravo. Chvíli experimentuju s hodnotama a dávám tam nakonec menší hodnoty, aby to bylo spolehlivé. Konfigurace se uložila a na ploše se vytvořil zástupce pro spouštění programu.
Spouštím program LinuxCNC s konfigurací z plochy a ono to nejede. Power tlačítko je zašedlé a ani za nic nemůžu udělat nic. Tak to je špatné. Zklamání. Zkouším znovu spustit konfiguraci a zrušit vstup Emergency Stop. Po tomto již mám Power aktivní – nyní to určitě pojede. A prd. Zase nic. Program reaguje na šipky, vše se přesouvá. Dokonce když spustím program, všechno funguje – ale jen na obrazovce. Vrtačka se ani nehne. Procházím konfigurační soubory a jsem z toho nešťastný. Z nich jsem vyrozuměl, že se zavádí nějaká simulace a ne normální ovladač paralelního portu. Zkouším prohlédnout jiné konfigurace a tam se zavádí skutečná parport. Co s tím? Už uvažuju o tom že konfiguraci napíšu ručně, ale to je práce pro vraha. No a se tak pozorně znovu a znovu proklikávám konfigurací, a … a nacházím svoji blbost, že ve výchozím stavu je nastavena simulace.



Ruším simulaci a odklikávám program do konce. Spouštím LinuxCNC. A violááá už to gro i špievo. Je možno pohybovat frézkou manuálně. Zatím tam není nastavení koncových spínačů a Emergency Stop, ale to mě neodrazuje od prvního pokusu. Spouštím načtený demo program (gravírování LinuxCNC) a těším se z pohybů frézky a jásám.
Nyní zpět do nastavení konfigurace. Nastavuji koncové spínače (HomeX, HomeY a HomeY) a Emergency Stop. Opět spustit LinuxCNC a testuju Home. Sláva, rozjelo se to, jede to v ose Z a … a chybová hláška home switch inactive before start of backoff move. Procházím fóra k chybové hlášce, zkouším nejrůznější kombinace a pořád nic pořád stejné chybové hlášení. I když jednou ne. Ale pak zase. Ruční homing pro jednotlivé osy funguje. Ale vůbec ne tak jak se píše v dokumentaci. Dojede to na začátek a skončí to tam. No to už nevím. Tak odpojuju koncový spínač z osy Z (která se homuje) jako první a zkouším to spojit pinzetou. A hle, najednou se to chová úplně jinak. Co to – hlava se zase vrací. Pouštím to – hlava zase jede zpátky ale pomalinku. A znovu zkrat a hlava se zastavuje. A tady je něco divného. Pro jistotu si to ještě několikrát zopakuju a snažím se simulovat mikrospínač. A mám to ti blbouni vůbec neřeší zákmity. To je tak strašný nedodělek až to bučí. Dvě hodiny nervů v kýblu a to je takovou blbovinou. Tak tam dávám kondenzátory 10 nF a ono se to rozjelo a krásně to homuje. Vítězství člověka nad strojem.



Později se však ukázalo, že to chce ještě doladit. Jedna osa ujížděla a občas to ujelo úplně. Zejména když jsem dal frézování do kruhu ve zvětšujících se kružnicích. a PC jsem měl propojen asi metrovým kabelem, vytvořeným pomocí dvou plochých vodičů (jaké se kdysi používali na HDD a CDROM jednotky) bez stínění. Propojení jsem tedy zkrátil na 30 cm stíněným kabelem od tiskárny. Ale to mělo zase vliv na homing. Zase se objevila chybová hláška home switch inactive before start of backoff move. Tak jsem zvýšil kapacitu kondenzátorů na 2,2 uF.



Dále se frézka neustále zasekávala v ose Y. Ať jsem měnil rychlosti, zrychlení jak jsem chtěl, pořád se zasekla. Motorek táhnul jednu stranu k sobě ale druhá stana zůstala zaseknutá. Uvažovali jsme u tom, že to kolečko asi bude ruční posuv, ale proč funguje jen jedním směrem a druhým směrem frézku zkřiví. A když je frézka zkřivená tak logicky nefunguje. Nakonec jsme z kolegou přišli na řešení, když jsme frézku rozebrali. Vzadu jsou ozubená kolečka s řemenem a na jednom kolečku chyběla zajišťovací matka!!!



Po opravě se už nezasekává. Nicméně pokud se zapne řídící jednotka, do motorů jde neustále proud a vrtačka se taky pořád točí a musí se vypnout manuálně. A kolikrát jsem ji zapomněl při experimentech zapnout. Naštěstí jsem veškeré experimenty dělal s pěnovým polystyrénem a tak frézka újmy nedoznala. Tohle je další věc co byla potřeba vyřešit. Další věcí bylo že jsem pořád neznal typy řídících obvodů a jejich parametry, které se musí nastavit pro správnou práci frézky. To mě nakonec vedlo k rozebrání řídící jednotky a její mírné úpravy. Na obrázku je upravená jednotka.



První co jsem zjistil, že dva zdroje napětí jsou naprosto zbytečné – jen lenost konstruktéra. Pokud by použil byť i jen obyčejnou 7812 přidělanou na chladič, mohl by z ní napájet jak ventilátory, tak i napájení řízení obvodů TBA6560 (která jde přes 5V stabilizátor). Nyní už znám typy obvodů tak nastavuji optimální časování, co jsem zjistil na diskuzích.



Na internetu ovšem existují i celé konstrukce s tímto obvodem a po pravdě řečeno – mnohem dokonalejší [1], [2]. U Merkuru chybí optické oddělení. Což je sice blbé, ale není to kritické. Vše bude napájeno z jedné prodlužovačky a tak nehrozí zemní smyčky ani neočekáváme nějaké problémy. Po prostudování katalogového listu k obvodu TBA6560 jsem zjistil, že má vstup Enable. Ten je taktéž použit v dokonalejším schématu. Naštěstí ho mají v Merkuru vyveden na jumper. Takže jumper ven a vývod jsem použil jako konektor. A aby se netáhnul jen jeden drát (druhý bude dělat stínění), hned vedle je +5V. Ten jsem rovněž našel na konektoru u LPT portu. A je to tak šikovně, že se nemusí v jednotce nic pájet – stačí vhodně propojit.




Nyní mám signál Enable ke každému motorku. V konfiguraci jsem bohužel nenašel zapínání pro každý motorek zvlášť, ale alespoň signál pro celkové zapnutí. No není to nejlepší ale lepší než nic. Stejně jak je frézka v činnosti se motorky pohybují. Další věcí bylo potřeba vyřešit zapínání otáčení vrtačky, případně její regulaci. No zatím mám moc práce proto regulaci nechám na později, ale to zapínání je celkem jednoduché. V konfiguračním programu je možno nakonfigurovat výstup jako SPINDLE ON a tím pomocí tranzistoru (BC337, rezistor 10k do báze) spínat relé 12V. Toto relé je nejlépe umístit do zásuvky. Použil jsem venkovní zásuvku, kde bylo dostatek místa na relé. K relé nezapomeňte připojit diodu v závěrném směru.



Další věc je hlučnost ventilátorů. Asi to není třeba řešit, ale mám několik vadných počítačových zdrojů a odtamtud se dá vybrat regulátor otáček v závislosti na teplotě. Stejně bude frézka někde v jiné místnosti, ale zatím ji mám u sebe. Tichý počítač a do toho hučí naplno větráky. To nechci. Když frézka neběží, krokové motorky jsou nyní bez proudu a chladit řídící obvody není potřeba. Jak jsem se díval, část větráku zakrývá plech. To je blbé. Prostě mě příjde, ta řídící jednotka strašně odbytá. To snižuje hodnotu celé frézky, která je po mechanické stránce za tu cenu výborná. V Merkuru by na tom měli ještě zamakat, nebo si najít nějakého studenta, který jim to vyřeší jako diplomovou práci.


Nastavení programu LinuxCNC

Zde shrnuji nastavení programu LinuxCNC s úpravami pro frézku. Bude fungovat i bez upravené elektroniky.



Programování G-kódů

G-kódy jsou celkem jednoduchá věc. Přehledné je to asi jako assembler, ale značně jednodušší. Proto není problém napsat nějaký program. První a důležitá věc je, že musíme znát pohyby frézy, a její průměr. Druhá podmínka je, že musíme nastudovat alespoň základy G-kódů.
Vytvoříme výkres, který chceme vyfrézovat. Jednoduchý obdélník a nad ním kruh.



Když zahrneme průměr frézy (v ukázce 3 mm), tak se fréza bude pohybovat uvnitř frézované oblasti zmenšené o poloměr frézy. Stanovíme si jednotlivé body, kam se bude fréza pohybovat.



Počáteční bod souřadnic jsem stanovil jako levý dolní roh krabičky. Odsud se budou měřit všechny vzdálenosti. Nyní už máme skoro vše potřebné, abychom mohli napsat program. Do závorky se zde píší komentáře.



(První pokus - vytvořeno ručně)
(Výber roviny XY, mm, absolutní souřadnice od nulového bodu)
G17 G21 G90

(Posun nad start, rychlost frézy 12000 rpm, zapnout frézu)
G00 X0 Y0 Z10.0 S12000 M3

(Posun nad díru – levá dolní)
G01 F600 X21.5 Y11.5 Z10

(Nyní uděláme obdélník)
(Ponořit vrták)
G01 F300 X21.5 Y11.5 Z-0.5
(Posunout doprava)
G01 F300 X38.5 Y11.5 Z-0.5
(Posunout vpřed)
G01 F300 X38.5 Y18.5 Z-0.5
(Posunout doleva)
G01 F300 X21.5 Y18.5 Z-0.5
(Posunout dozadu)
G01 F300 X21.5 Y11.5 Z-0.5

(Potom se sjede o kousek dolů a znovu obdélník)
(Ponořit vrták)
G01 F300 X21.5 Y11.5 Z-1
(Posunout doprava)
G01 F300 X38.5 Y11.5 Z-1
(Posunout vpřed)
G01 F300 X38.5 Y18.5 Z-1
(Posunout doleva)
G01 F300 X21.5 Y18.5 Z-1
(Posunout dozadu)
G01 F300 X21.5 Y11.5 Z-1

(Ponořit vrták)
G01 F300 X21.5 Y11.5 Z-1.5
(Posunout doprava)
G01 F300 X38.5 Y11.5 Z-1.5
(Posunout vpřed)
G01 F300 X38.5 Y18.5 Z-1.5
(Posunout doleva)
G01 F300 X21.5 Y18.5 Z-1.5
(Posunout dozadu)
G01 F300 X21.5 Y11.5 Z-1.5

(Ponořit vrták)
G01 F300 X21.5 Y11.5 Z-2
(Posunout doprava)
G01 F300 X38.5 Y11.5 Z-2
(Posunout vpřed)
G01 F300 X38.5 Y18.5 Z-2
(Posunout doleva)
G01 F300 X21.5 Y18.5 Z-2
(Posunout dozadu)
G01 F300 X21.5 Y11.5 Z-2

(Ponořit vrták)
G01 F300 X21.5 Y11.5 Z-2.5
(Posunout doprava)
G01 F300 X38.5 Y11.5 Z-2.5
(Posunout vpřed)
G01 F300 X38.5 Y18.5 Z-2.5
(Posunout doleva)
G01 F300 X21.5 Y18.5 Z-2.5
(Posunout dozadu)
G01 F300 X21.5 Y11.5 Z-2.5

(Ponořit vrták)
G01 F300 X21.5 Y11.5 Z-3
(Posunout doprava)
G01 F300 X38.5 Y11.5 Z-3
(Posunout vpřed)
G01 F300 X38.5 Y18.5 Z-3
(Posunout doleva)
G01 F300 X21.5 Y18.5 Z-3
(Posunout dozadu)
G01 F300 X21.5 Y11.5 Z-3

(Vynořit vrták)
G01 F600 X21.5 Y11.5 Z10

(A teď se přemístíme nad kulatou díru)
(Posun nad kulatou díru - vzadu)
G01 F600 X30 Y26.5 Z10

(Ponořit vrták)
G01 F300 X30 Y26.5 Z-0.5

A teď nám něco chybí. Potřebujeme udělat kružnici, ale musíme znát ještě bod od jejího středu. Střed kružnice je X=30 a Y=35. Tedy rozdíl v ose Y (označeno  dle G-kódu jako J) činí 35-26,5 = 3,5 mm. Rozdíl X=0 (označeno jako I)
(Kružnice)
G02 F300 I0 J3.5

(Ponořit vrták)
G01 F300 X30 Y26.5 Z-1
(Kružnice)
G02 F300 I0 J3.5

(Ponořit vrták)
G01 F300 X30 Y26.5 Z-1.5
(Kružnice)
G02 F300 I0 J3.5

(Ponořit vrták)
G01 F300 X30 Y26.5 Z-2
(Kružnice)
G02 F300 I0 J3.5

(Ponořit vrták)
G01 F300 X30 Y26.5 Z-2.5
(Kružnice)
G02 F300 I0 J3.5

(Ponořit vrták)
G01 F300 X30 Y26.5 Z-3
(Kružnice)
G02 F300 I0 J3.5

(Vynořit vrták)
G01 F600 X30 Y26.5 Z10

(Konec)
(Rychle vynořit vrták nahoru a vypnout motor)
G00 Z9.999
(Zastavit vrták, konec programu)
M05 M02
 


Nyní už to zbývá vyzkoušet. Pro experimentování doporučuji následující postup, kdy máte ruku neustále připravenou na stop tlačítku:


1. Simulace v PC (zde není třeba stop tlačítka)
2. Pohyb bez upnuté frézy
3. Pohyb s upnutou frézou
4. Frézování do pěnového polystyrénu
5. Frézování výrobku



S tím pěnovým polystyrénem se moc nezničí i když fréza udělá bůhvíco. Bohužel při krájení dělá neuvěřitelný bordel, ale při frézování kupodivu ne. Ještě jsem objevil jakýsi tvrzený pěnový polystyren, a ten je vhodný i na mezikrok, když už člověk programování víceméně ovládá. Vypadá to mnohem lépe, ale dělá větší bordel než pěnovka. Ovšem bezkonkurenčně největší bordel vzniká paradoxně při frézování do plastu. Malé kousky plastu se při frézování nabijí statickou elektřinou a pak drží na všem a nejdou odstranit jinak než vysavačem.
Na další problém jsem narazil při frézování polystyrénových krabiček. Tavení. Vřeteno má příliš rychlé otáčky a ani na nejnižší otáčky (4000) jsem nedokázal zabránit roztavení materiálu. Zkoušel jsem na to foukat, jen s částečným úspěchem. Možná by pomohl vzduch s kompresoru, nejlépe chlazený, ale to už je na delší práci. Nebo odsávání vysavačem, které vy vyřešilo i kousky plastů – další investice. Pak je tu mrazící sprej, který používám při opravě elektroniky, ale toho je docela škoda. Tak asi plast zavřu do mrazničky a těsně před frézováním vytáhnu.


Převod 3D objektu do G-kódů


Zaprvé je třeba nakreslit 3D objekt. K tomu existuje spousta programů. V Linuxu jsem použil program pro technické kreslení – FREECAD. Kreslení je ze začátku sice náročnější (není moc intuitivní), ale pokud člověk pochopí jeho filozofii, tak je to skvělý program (s ohledem na to, že je zadarmo).
Dále existují další programy na konverzi 3D objektu do G-kódů. Velice se mi líbil HEEKSCAD a HEEKSCNC, ale jedná se o starší program, který se mi nepovedlo nainstalovat (binárka), ani zkompilovat (source code). A to už mám něco za sebou. Naštěstí co funguje je známý program BLENDER, který má sice hrozné ovládání, ale umožňuje právě převést 3D objekt do G-kódů. Umí importovat řadu formátů, ale některé se neshodnou s FREECADem. Ovšem standardní BLENDER G-kódy neumí. K tomu je potřeba buďto upravená verze BLENDERu, kterou stačí stáhnout a rozbalit (netřeba instalovat), nebo plugin pro BLENDER (v tomto případě se mohou vyskytnout problémy, pokud BLENDER budete potřebovat využívat i jinak než na CNC). Kdo by chctěl 3D objekt přímo kreslit v BLENDERu má taky možnost, ale je to skoro technická sebevražda . Video návod anglicky jsem našel zde.



Z FREECADu vyexportuju formát v STL formátu a načtu ho do BLENDERu. A v BLENDERu je bug, který import 1000x zvětší. Takže je ho třeba zmenšit nastavením Scale na 0.001.



Dále vybereme rozhraní BLENDER CAM.


Vybereme frézku LinuxCNC v Cam machine. Dále nastavíme work area na 20x20x10 cm.


Vybereme objekt a klikneme v CAM operations na +, tím přidáme objekt do CAM zpracování.


V CAM Material size and position klikneme na tlačítko Position object. Tím se objekt umístí do frézovacího prostoru. Objekt můžeme i ručně posunout, ale protože nulu objektu nastavím při frézování, je to zbytečné.



V CAM Operation setup nastavíme strategii a rozestupy při frézování. Paralel je jednoduchá a vhodná na hranaté objekty, ale pro správně kulaté objekty je problematická. Vznikne zubatá díra. Pokud máme tento blbý případ (volil jsem schválně tuto variantu), můžeme zkusit použít Waterline. To umí vytvořit jak kulaté tak i hranaté objekty, i rovinu. Distance between slices určuje vzdálenost mezi jednotlivými řezy v rovině Z, zatímco Distance between toolpath určuje vzdálenost mezi jednotlivými frézovacími drahami. Cross je přesnější než paralel a snadnější pro výpočet než Waterline. Když se dá dost jemná rozteč, může být výsledek docela dobrý.
V CAM operation area zvolíme stepdown, okolí (ALL) a případně zrušíme Cutter stays in ambient limits, aby to odfrézovalo i čelní zakřivení.
V CAM movement si nastavíme výšku přesunu frézy, když se zrovna přesouvá z jednoho místa do druhého a nefrézuje.
V CAM feedrate si nastavíme rychlost frézování. To záleží na materiálu. Do polystyrénu můžete frézovat rychlostí více než 1m/minutu, ale do plastů či dřeva to může být mnohem méně. Pokud máte řízený regulátor otáček, můžete zde nastavit rychlost otáček.
V CAM cutter si nastavíme velikost frézy. Cutter flutes znamená počet řezacích břitů na fréze (nejsem strojař, nevím jak se to řekne). S dodávanou frézkou přišla fréza o dvou břitech, ale dají se koupit i osmibřité.
Až to máme nastavené klikneme na Calculate path. To spočítá cestu a případně uloží G-kód soubor (nebo ho můžeme uložit sami) pod jménem jaké je uvedeno v File name.



Vygenerovanou cestu si můžeme prohlédnout, poté otevřít a odsimulovat v programu LinuxCNC. Je možno i vygenerovat obrys a pak načíst jeden soubor, vyfrézovat a pak druhý soubor, vyfrézovat a zde je výsledek v tvrdší pěnovce.



Ještě by se slušelo zmínit o jednoduchém programu DXF2GCODE, který vezme DXF kresbu a převede ji na G-kódy. Je vhodný zejména pro frézování děr do krabiček a je tak intuitivní, že ho ani není třeba popisovat.


Tato novinka je z -MCU-mikroelektronika
( http://mcu.cz/news.php?extend.3921 )