https://www.tme.eu/cz/katalog/?search=microchip_202007&s_field=1000011&s_order=desc&utm_source=Mcu.cz&utm_medium=banner&utm_campaign=2020-07_Microchip_-_kampania_informacyjna_-_PoE_MTM-2942_936x60_CZ
Nedá mi to, abych nepochválil kolegu LuRa (zde má nick happy) ze Slovenska, který publikoval novou a vylepšenou verzi HappyJTAG2 (V2.45). Nejen že jde o dobrý produkt, ale jeho autor sám je velmi komunikativní a případné problémy pomáhá řešit, za což mu jménem všech lidí, kterým pomohl děkuji!
Freescale se podobně jako další výrobci věnuje řešení dnes velmi vyzdvihovaného termínu "Smart Grids". Nehledě na to, že v ČR se obdobná řešení (v silové oblasti) již dlouho používají, tak je dobré "být v obraze". Proto jsem se na tuto problematiku chtěl podívat. A zaujaly mě jejich referenční designy.
O nové řadě mcu s jádrem Cortex M0 jsme již psali. Ale tehdy bylo ještě málo informací k dispozici a proto tento doplňující text.


Protože občas mám co do činění se studenty FJFT, tak v rámci opatrnosti si chci postavit nějaký detektor záření. A nechci pouhý čítač, ten mám. A tak dumám nad nějakým detektorem, který by zároveň umožňoval funkci spektrometru, tedy že bych mohl alespoň přibližně zjistit vyzařované spektrum a určit druh zářiče.


Asi to nebude konstrukce hromadně nepodobovaná, ale určitě se najdou radioamatéři, kterým může přijít vhod. Ostatně autorem je také radioamatér Michal - OM5AMX. Audio Frequency Shift Keying (AFSK) je obvyklý způsob datového vysílání rychlostí 1200 baud, které slyšíte, když prolézáte pásma. Pokud máte PC a transmitter, tak už potřebujete jen TNC aby jste si mohli pomocí vhodného programu na PC provozovat packet radio. A právě konstrukci TNC založenou na STM32VL Discovery kitu Michal publikoval.


Kolega FaBo připravil návod jak pomocí LibOpenCM3 pracovat s A/D převodníkem. Několik různých druhů práce s touto periférií Vás vybaví znalostmi pro vytvoření vlastních aplikací. O co je méně doprovodného textu v článku o to více tam najdete zdrojových kódů!

Minule jsme se tu rozplývali na ohebným e-ink displejem. Samsung to teda ale překonal, protože jsem při bloudění na netu zjistil, že prezentoval dokonce ohebný OLED displej, který vypadá moc pěkně (kdyby nebyl tak drahý).
Možná to už znáte, ale pro mne je to překvápko - linux + emulátor x86 mcu napsaný v javascriptu. Takže po spuštění browseru vám naběhne na obrazovce linux.


STMicroelectronics prezentoval celkem vtipné porovnání rychlosti vykreslování fraktálů s matematickým koprocesorem a bez něj. Jde o 2.5 minuty dlouhé video.


S ohledem na přecpání drbárny diskuzí o spolehlivosti bezolovnatého pájení jsem se raději rozhodl vytvořit na toto téma článek. Předem upozorňuji že problematika je velmi komplikovaná a nepřehledná. Ekology podporovaní vědci vytváření studie bagatelizující nevýhody bezolovnatého pájení a oproti tomu existuje větší množství studií dokazující pravý opak. Takže si neberte článek jako slovo svaté, ale jako jeden z možných názorů.


Freescale publikoval nový díl jejich časopisu BeyondBits, nyní věnovanému řešení Vybrid (o kterém jsme psali zde).


Protože jsem měl několik dotazů na HW jednotku pro operace v plovoucí čárce intergovanou v mcu na STM32F4, tak bych rád informoval, že byl publikován nový Application Note (AN4044) týkající se této záležitosti.


Klasická konstrukce, jejíž výhodou je že je ověřená a potřebný IO (LM723) je za pár šupů (přes to že jde o kvalitní obvod). Autorem je kolega majkls a za zaslání konstrukce děkujeme!
Pokud nemáte krabičku, tak můžete celé zařízení zalít do akrylového skla, tak jako Rupert Hirst. Sice se zařízení nechladí ale vypadá to nepochybně zajímavě.


Představte si situaci, kdy potřebujete propojit pomocí ethernetu dvě zařízení ve vzdálenosti větší než 100m. Optický kabel? No jistě, ale má to své problémy. Přenos vzduchem pomocí laseru? V amatérských podmínkách se těžko dostanete s rychlostí nad 10Mbps a v dešti nebo mlze jste vyřízení. Proto zde prezentuji nápad, který jsem zahlédl na internetu a který přináší jedno možné řešení.


Mnoho začínajících bastlířů by mohlo uvítat jednoduchý a zejména levný miniosciloskop, který využívá STM32F103 na 72 MHz a USB připojení (takže nepotřebuje separátní napájení). Pochopitelně že nejde o nějaké superkvalitní zařízení, ale jednoduchou pomůcku. Na druhou stranu, parametry má určitě lepší než podobné miniosciloskopy s AVR, už díky své rychlosti a USB připojení.


Čas oponou trhnul a zase jsou zde novinky. Náš server dostal jako první možnost vyzkoušet nový STM32F0 Discovery kit (jako perličku uvádím že se k nám dostal dokonce dříve, než si jej mohli ošahat na technické podpoře STMicroelectronics v Praze), tak že se můžete těšit nejméně na dva články - jeden podrobněji k tomu kitu a druhý na nějakou praktickou aplikaci. A pak mám také novinky, které rozeberu v další části textu.


Díky pochopení ze strany STMicroelectronics máme možnost vyzkoušet STM32F0 Discovery kit a napsat Vám o něm něco zajímavého. Již po pár hodinách zkoumání mohu s klidem prohlásit, že půjde o velmi oblíbený kit. A to nejen pro úplné začátečníky, jak jsem se domníval dřív, ale i pro ty, kteří s mikrořadiči pracují déle. Proč mám tento názor se pokusím vysvětlit v další části textu.

Hned když jsem tenhle projekt viděl, tak se mi moc zalíbil. Je totiž dostatečně "šílený" aby byl krásný. Je to mobilní telefon domácí výroby založený na AVR mcu a GSM modulu. Autorem je opavský rodák Adam Heinrich, který nyní studuje v Praze na FEL.
Pokud Vás zaujalo řešení domácího mobilu s touchpad LCD displejem, tak zde je levnější varianta s tlačítky. Také pochopitelně založená na GSM modulu. Autorem je David Mellis, student PhD na Massachusetts Institute of Technology.


Pokud potřebujete jednorázově naprogramovat nějaký novější PIC 16Fxxx a lépe si rozumíte s Arduinem, tak máte možnost. Triviálně jednoduché zapojení a jednoduchý program to zařídí.


Tohle moc často neuvidíte - postup jak si doma vyrábět své vlastní elektronky


Za pár dní, 13. května zde máme den matek. Takže pokud chcete někoho potěšit, tak na něco složitého už čas není, ale maximálně je čas na nějaký jednoduchý bastl. A o tom je tento text.



Kolega Semiart se pochlubil deskou, kterou bude používat na vývoj a musím přiznat že se mi moc líbí (ta deska!). Proto aby informace o desce nezapadla, tak jsem o ní raději spáchal článek. Jde o vývojovou desku s 32 bitovým ARM Cortex M3 mcu, konkrétně STM32F207, jak je ostatně z názvu zřejmé. Pokud Vás tedy zajímá popis co deska obsahuje, tak hurá na další část textu!



Firma IAR Systems představila svůj balíček pro kit se 16-ti bitovým FRAM mcu MSP430. Podrobnosti v textu.


Moc pěkná destička, která se mi velice líbí. Jde o miniaturní breakboard s možností USB komunikace. Obsahuje STM32L151, ale myslím že to pravé ořechové bude tahle destička s novým STM32F052 (Cortex M0 s USB)!

Microstick existuje již ve 2 variantě. O první jsme psali zde a druhá je levnější, vylepšenou verzí.


Seriál zaměřený na využití knihovny LibOpenCM3 od kolegy FaBo pokračuje dalším dílem, zaměřeným na komunikaci po 1-Wire sběrnici. Myslím že text může být dobrou inspirací pro všechny, kteří mají zájem komunikovat s Dallas teplotními senzory nebo třeba identifikačními buttony (případně jinými zařízeními s 1wire sběrnicí).


Pokud potřebujete regulovatelnou zátěž, tak se můžete inspirovat jednoduchým zapojením z EEtimes, ke kterému George Graves vytvořil PCB.


STMicroelectronics zahájil v souladu s plánem minulý týden běžnou masovou výrobu nového čipu STM32F051. V souvislosti s tímto milníkem vydal tiskovou zprávu v angličtině, kterou vám přinášíme.


Zdá se, že i na půdu mikrořadičů začíná pronikat programovací jazyk java. Kávopijci (dle loga) se mohou radovat. Francouzská firma IS2T si pro svou java platformu vybrala též mcu STM32, konkrétně kit STM3220G, což je kit s STM32F207. V textu další informace.


Texas Instruments publikoval aplikační poznámku popisující jak pomocí MSP430F5xx nebo F6xx realizovat USB klávesnici (USB HID režim). Projekt určitě může posloužit návrhářům používající MSP430 k inspiraci a hlavně k využít USB stack a descriptory pro jejich projekty.


Pokud potřebujete protokolovat nějaká měření, tak by se vám mohla hodit inspirace - aplikační poznámka k demonstrační realizaci připojení USB tiskárny k projektu realizovaném pomocí USB HOST (přesněji USB Printer Class on an Embedded Host). Jako mcu byl použit PIC24FJ256GB110.


Tenhle příspěvek patří spíše do převážně-nevážně, než do návodů podle kterých se mnoho lidí pustí do nějaké výroby. Minule jsme tu měli návod, jak doma vyrábět elektronky. Nyní půjde o podobnou záležitost - domácí výrobu malé rengenové lampy, generující ionizující záření. Jde o 44 minut dlouhý návod.


Máte doma rychlý digitální osciloskop a potřebujete logický analyzátor? Není problém, stačí pár drobností ze šuplíku a pak trocha počítání.


Existuje celkem dost obvodů, jak zrealizovat kapacitní tlačítka. S jedním alternativním řešením přišel i Tuomas Nylund
z Finska. Kapacitní tlačítko realizoval za pomoci software s běžným ATMega32u4 čipem. Tudíž tento princip lze použít i u jiných typů mcu.


Počítač za 49 USD založený na 800MHz WM8750 (Wondermedia PRIZM) ARM 11 SoC spolu s 2GB NAND flash and 512MB DDR3, na kterém běhá Android. Sice jsem dal odkaz do drbárny odkaz na článek na ExtraHardware, ale nemají tam video, proto raději doplňuji video formou článku.
Dnes to bude veselejší. Určitě znáte špičkové zpěváky soulu, jak umí geniálně pracovat s mikrofonem. Zkrátka zvukař v kabině nemusí na poťáky ani sáhnout, interpret si hlasitost reguluje sám vzdáleností mikrofonu od úst. No a z podobného soudku je i návod, jak si opravit BGA (s bezolovnatým připájením) pomocí horkovzdušné pistole, kde "umělec" realizuje reflow křivku, pečlivě zobrazenou na monitoru počítače, krásnou hrou s pistolí.


Projekt využívající krystal k taktování mcu a zároveň po zesílení 74AC00 pro bezdrátové předávání naměřených hodnot (klíčování vysílaného signálu morseovkou). Podle mne by bylo spíše možné využít krystal 9 MHz a naladit vysílaný signál na 3 harmonickou (27MHz).




Přejít na stranu  1 2 3 ... 80,6 81,6 82,6 83,6
Prohledat MCU Mikroelektronika - Community Site
Chatbox